Dovolte si ČERVENEC

Dovolte si ČERVENEC

Je teplíčko. Děti se radují, voda cáká na každé zahradě i balkónu. Starší si měří tlak. Každou chvíli jede sanitka. A po dnech veder většinou přijdou buřiny. A začne lejt. Dost možná máte zrovna dovolenou. Protože je červenec.

Každý si někdy potřebuje odfrknout. A tak se někdy hodí mít pohodlí. Hodit se do pohody. Vyměnit tvrdou školní lavici a kancelářskou židli za měkký gauč a pohodlné lehátko. Dneska už to není jako v době Honzíkovy cesty, kdy děti jezdily na celé prázdniny k babičce. Takových babiček už je málo. A tak rodiče řeší, jak srovnat pár týdnů dovolené s osmi týdny prázdnin. Není to lehká skládačka. Ale ta už je většinou v tomto čase vyřešená. Už je jasno.

Jasné to mají i děti, které nemusí nic plánovat. Dokonce ani většinou nechtějí nic plánovat. Plánování si užily přes školní rok a teď jsou přece prázdniny. Vedle slova „narozeniny“ to nejkrásnější slovo z dětství. A děti umí zapomenout na školu rychle. Některé dokonce ještě než škola skončí. Ale s prvním červencem na školní aktovku zapomenou i prvňáčci, kteří si pyšně přinesli první vysvědčení. Teď už je to passé. Je volno!

U dospělých je to horší. Samozřejmě se na dovolenou také těší. Ale zapomenout na práci nebo si uvědomit, že je volno, to je přeci jen těžší a trvá to delší dobu. V horším případě se stává, že sotva si uvědomí, že má dovolenou, tak dovolená končí. Jako by nám dospělým čas běžel rychleji. Člověk se v pátek nadechne, že je víkend a už zvoní pondělní budík. A s dovolenou to není o moc pomalejší. I když trvá týden nebo dva.

Kdo nepoužívá klišé „ten čas ale letí“, má to štěstí mít stále duši dítěte. Dítě je toho také skvělý (až děsivý) ukazatel. Tuhle se to narodilo a najednou je mu – cože? – deset, dvacet, čtyřicet! Nebo vám takové dítě zavolá a řekne: Tati, kdy oslavíme tu tvojí sedmdesátku? A vy zůstanete jen zírat. Protože nedávno jste slavili padesátku. A není to sklerózou, to jen ten čas tak letí. Kdo slaví teď o prázdniny, má trochu nevýhodu. Aspoň coby dětský oslavenec.

Prázdniny jsou radost samy o sobě. Do toho mít narozeniny je tak trochu mrhání radostmi. A taky jeden přijde o školní mejdan s donesenými bonbony a výhody jako je například jedna z nejhezčích vět, kterou může pronést paní učitelka: „Dnes tě teda nebudu zkoušet, když máš narozeniny.“ Ale zase je tu velká šance na venkovní oslavu, tu si zimní oslavenci dopřejí jen zřídka. Je to jako se vším. Záleží na tom, jak to přijmete a pojmete. Ve všem lze najít aspoň kapku pozitivna.

A tak i kdyby Vám náhodou dovolená propršela, přesto si ji užijte. Dovolte si odfrknutí. Dovolte si tolerovat dětské divočení i lenošení. Dovolte si zapomenout na práci. Co nejdřív. Protože dovolená strašně rychle uteče. Užijte si každý den. Každou chvilku na gauči i každou kapku deště. Protože pak zas přijde budík a do příštích prázdnin daleko.

Dny plné pohody a potěšení přeje redakce!

Text a foto: Tereza Cimburková