ZÁŘÍ symbol začátků. I konců.

ZÁŘÍ symbol začátků. I konců.

Rok se počítá jako kalendářní - do konce je ještě čas – nebo jako školní. A tam jsme právě na
startu. Začínáme od píky, máme čistý štít, šanci ukázat se v lepším světle, předvést
(po)prázdninové posuny. Jako děti i jako rodiče. Protože je ZÁŘÍ.

Přestože podzim začíná oficiálně letos až 22. září, je celý tento měsíc obecně brán a počítán
coby podzimní. Možná je to i tou pochmurnou školní náladou (jasně, prvňáčci se většinou
těší, ale ti to nezachrání). Co nás ale může potěšit je Babí léto. Dny, které nám přináší
vzpomínky na prázdninový a dovolenkový čas bez více vrstev oblečení. Dny, které byly
pojmenovány po vznášejících se pavučinkách, připomínajících šedé vlasy starých žen.

Vlastně stárne i rok. Aktuálně ten kalendářní. To jsou ty životní paradoxy. Školní rok se právě
zrodil a kalendářní se dostává do seniorského věku. A tak zatímco v září jde kalendářně vše
přírodně přirozeně v pohodě, oproti tomu nový školní rok je jako rozdivočené děcko, od
kterého nevíme, co můžeme čekat. Ale přesto věříme, že to zvládneme se ctí a dáme do toho
prostě všechno. Protože nový začátek je nová příležitost.

Po hektickém startu zahrnujícím domlouvání kroužků, slaďování termínů tréninků,
dokupování pomůcek, výběru správných tužek, nelámavých pastelek, o obalech na sešity ani
nemluvě, také cviček s bílou podrážkou a vhodnějších přezůvek a … následuje trocha klidu
v nově zajetých kolejích. Svoboda je fajn, stejně jako prázdniny. Ale jistý řád a řádná jistota
jsou po dvouměsíčním řádění a improvizacích uklidňující.

Jak už to ale bývá, ten klid nebude trvat dlouho. Nechci strašit, ale nic si nenamlouvejme.
Uteče to jako nic a začne tradiční šílení. Vy citlivější si zakryjte oči a uši, protože ať chceme
nebo ne, než se nadějeme, přiblíží se adventní čas. A neklid bude zpět. A než se rozkoukáme,
bude stařík 2017 u konce s dechem. Protože to letí. Je to vidět na přírodě, je to vidět na
dětech, je to vidět v zrcadle. A je správné to vidět.

Protože je to normální. A nejlepší je nedělat si z toho hlavu. Žádná vráska ani šedý vlas by
člověku neměly zkazit den. Ale občas to dokáže, protože jsme jen lidi. Ale když už vrásky
jsou, je lepší je mít od smíchu. Smějeme se, když se děti diví, že i staří lidé byli miminka.
Přijde jim to neuvěřitelné. A zanedlouho jsou sami staří a smějí se, že se děti diví, že i oni byli
miminka. Je to přirozený koloběh života. Život běží dál. Rok za rokem, měsíc za měsícem.

Tento úvodník vychází již dvanáctý měsíc. Uzavírá tak celý rok. Ani kalendářní ani školní.
Úvodníkový. A vždycky mě bavilo ho psát. A snad Vás bavilo ho číst. A protože každý konec je
začátek něčeho dalšího, tak je to bezva příležitost na něco nového. Vždycky je na co se těšit.

Příjemné dny od začátku až do konce přeje redakce!

Text: Tereza Cimburková
Foto: Petr Cimburek