Pozdravy z domova

Pozdravy z domova

Někdo cestuje během celého roku, ale bývají to cesty pracovní nebo do práce nebo do školy. A zpět. A je to spíš povinnost než zábava. Takže ne každý si to užívá. To letní prázdniny k tomu zábavnému cestování přímo vybízejí. A je úplně jedno, jestli na druhý konec světa nebo na hrad za humny. Hlavně, že to bude užívačka a pohoda.

Teda, pravda, někdy jsou ty prohlídky na zámcích hódně zdlouhavé, takže děti posedávají v komnatách na zemi nebo visí na „zatosenesmíchodit“ provazech. Protože těch šlechticů tady bylo tolik a jediné, co lze udržet v hlavě je, že všichni spali vsedě. Ale pak to napraví točená zmrzlina a nějaká blbůstka na památku. A hned z toho je bezva výlet. A proto na takový výlet za dvacet let vezmeme vlastní děti, protože „už jsou na to dost velký, aby to vydržely“ a „nás to taky bavilo“ a pak se stydíme, jak naše děti posedávají na zemi a houpou se na provazech… Ale my víme, jak je rozradostnit, aby to neměly za nudu, protože na nádvoří je zmrzka a taky suvenýry. A je z toho bezva výlet. Některé věci prostě nemají chybu, i když mají chybu.

Dřív se hodně jezdilo na prázdniny k prarodičům. Přeci jen se doba změnila a málokdo pošle samotného prvňáka na dobrodružnou cestu vlakem k babičce na vesnici jako v Honzíkově cestě. My měli takový dobrodružný mezistupeň. Jezdili jsme do jižních Čech vlakem s babičkou, která vždycky už během výjezdu z Prahy usnula a v Budějicích pak říkala: já nespala, já jen na chvilku zavřela oči. Největší zážitek byl Hlavní nádraží a jeho okolí. To se průchod Šervůdem i celým nádražím stal jedním velkým napínavým dobrodružstvím a to i v pravé poledne. Nádraží dnes už o strach není, ale Šervůd zůstal Šervůdem, a tak během rychlo-průchodu aspoň děti seznamuji s temnou stranou sociálního života.

Děti by totiž měly poznat svět. Je třeba začít doma. Pak máte blízké okolí. A pak máme celý širý svět. My jsme se rozhodli začít postupně. Přijde mi správné, aby děti věděly, kde žijí. Překvapí mě, když se nějaký prcek chlubí, že byl u moře, ale přitom nezná Šumavu. Například. Nemám vůbec nic proti cestování do světa, naopak jsem pro. Ale je vhodné to vyvážit i poznáváním domoviny. Už jen kvůli tomu, že tady máme tolik nádherných míst. Třeba zoo, my si loni dali celoprázdninovou akci a navštívili jsme jich postupně deset. A takové zámky a hrady mají dneska většinou skvělé programy pro děti. A na kole se dá dojet všude možně i nemožně. A nezapomeňte na tu skvělou točenou zmrzlinu!

Někdo cestuje tak moc a tak daleko, až najde domov někde úplně jinde, než se narodil a vyrůstal. A proč ne. Všude chleba o dvou kůrkách. Mám takhle přátele, kteří se usadili v Brazílii, v Kanadě, v Kalifornii, ve Francii. Jedna moje kamarádka docestovala až na druhý konec světa. A díky tomu máme prázdninově úžasné fotky od klokanů.

Přeji šťastné červencové cesty, ať povedou kamkoliv. A klidně si ve vlaku pospěte. Ale nezavírejte oči, nebudeme tu navěky. Tak ať si to tady pořádně prohlídneme a užijeme. Míst k vidění je totiž spousta!

Mějte nádherné léto plné nezapomenutelných zážitků!

Text a foto: Tereza Cimburková

www.terezacimburkova.cz