Město Kladno uskutečňuje díky podpoře Národního plánu obnovy (NPO) ambiciózní projekty, které propojují moderní technologie s veřejnými službami. Cílem je nejen zvýšit kvalitu života obyvatel, ale také posílit bezpečnost, kvalitu vzdělávání a efektivitu městských služeb. Kromě chytrého řízení dopravy ve prospěch složek integrovaného záchranného systému a dronů město také začalo vybavovat první školy virtuální realitou (VR).

Kladno stále směřuje k digitální budoucnosti a postupně uskutečňuje klíčové projekty, které spojuje využití nejrychlejších 5G datových sítí. Jeden z nich umožní pedagogům připravovat děti na budoucnost. Přinese učení, které žáky bude bavit. Zaměřil se totiž na zavedení VR do výuky na prvních třech kladenských základních školách – ZŠ Moskevská, ZŠ Cyrila Boudy a ZŠ Jiráskova ve Švermově.

„Naším cílem je postupně modernizovat vzdělávací proces a přiblížit žákům učivo pomocí interaktivních aplikací, modelových situací a simulací. Virtuální realita pomůže žákům lépe pochopit souvislosti, zapamatovat si fakta a prakticky je využít. To je přesně to, co moderní vzdělávání potřebuje," uvedl Petr Jorg, vedoucí odboru bezpečnostních rizik a IT outsourcingu kladenského magistrátu. „Výuka ve školách musí reagovat na rozvoj společnosti. Chceme žákům nabídnout podmínky, které je dobře připraví na nové výzvy v jejich budoucím profesním životě," dodal.

Nejprve město pořídilo VR zařízení včetně setů s prostorovým snímáním pohybu a cloudového úložiště ke sdílení výukových scénářů. V dubnu nainstalovalo a následně technicky proškolilo pedagogy. Nyní školy postupně zapojují technologie do různých předmětů. Tím se stanou atraktivnější, efektivnější a více odpovídající potřebám současné společnosti.

Zážitková výuka umožní poznání do hloubky

V ZŠ Jiráskova v kladenském Švermově by technologii chtěli do výuky zavést ještě do konce června, nejpozději v září. Čím více předmětů VR využije, tím prý lépe. Určitě se tu žáci s virtualitou setkají v hodinách chemie, fyziky, přírodopisu, informatiky, angličtiny, dějepisu či zeměpisu.

„Zásadní je pro nás i první pomoc. Díky figurínám a programu ji děti prožijí téměř jako v reálné situaci, včetně volání na krizovou linku. Systém třeba vyhodnotí, jestli prováděly masáž srdce správně, což je pro ně úžasná zkušenost. V informatice máme zase 3D skener, díky kterému mohou realitu převést do virtuálního světa a tam ji různě modelovat, upravovat," popisuje Petr Novák, ředitel ZŠ Jiráskova, která je již dlouho průkopnicí v zavádění moderních technologií do výuky.

Co vše je možné z technologií ve výuce využít, mohou ostatně školy z širokého regionu každoročně objevovat a rovnou si i vyzkoušet s pomocí lektorů na úspěšné akci Kladenský Bet. Tu s podporou města Kladna pořádá právě ZŠ Jiráskova. Díky ní mohou tedy pedagogové nasbírat inspiraci k moderní výuce, informace i zkušenosti.

VR ale není podle Petra Nováka v hodinách nadstavbou, naopak pomůže žákům probíranou látku více pochopit do hloubky a v souvislostech. „V přírodopisu mohou děti ve virtuálním prostředí například nahlédnout přímo dovnitř srdce a projít se cévním řečištěm nebo skládat kostru. Umějí si tak lépe představit, co jim pedagog vykládá. V chemii vstoupí do virtuální laboratoře a mohou tam sami provádět pokusy, které by s nimi ‚naživo' učitel ve třídě nikdy nemohl provádět. Mohou tam míchat v kádinkách různé látky, pracovat s plamenem a tak dále. A bezpečně sledovat výsledky chemických reakcí, jako kdyby byly v reálné laboratoři," zdůrazňuje ředitel ZŠ Jiráskova.

Ve fyzice mohou zase „vlézt" třeba do motoru. V dějepise například zasednou k jednacímu stolu se státníky nacistického Německa, Itálie, Francie a Spojeného království a mohou být v prostředí vytvořeném na základě historických pramenů svědky podpisu zrádné Mnichovské dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu. Takových možností studijních zážitků na zcela jiné úrovni otevírá VR pro žáky mnoho. Ve virtuální třídě se navíc připojení žáci navzájem vidí, respektive vidí své tzv. avatary, virtuální postavy. Učitel je může vyvolávat a diskutovat s nimi jako v prostředí reálném. Pokud někomu virtuální prostředí nevyhovuje, může totéž, co sledují spolužáci ve VR, sledovat „pouze" na tabletu.

„Ve VR děti nestráví celou vyučovací hodinu. Z mnoha důvodů je dobré ji použít tak na dvacet minut. Ostatní výuka pak probíhá běžným způsobem," upozorňuje Petr Novák. Věří, že by moderní školní prostředí a nový, zajímavý způsob výuky mohly k pedagogice a do základních škol přilákat více mladých učitelů, kteří jsou ve školství tolik potřeba.